Pohled jedné Cácorky ze Severní Moravy na život,na jeho radosti či umouněně popelavé starosti....s trochou pohádkového vnímání a pohlazení...
Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky. Kdo byl věrný, je věrný i teď.
Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřiv. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždy jen sám na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jim nebyl dříve a vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš...člověk se jenom vybarví.
